Klasifikační řád
KLASIFIKAČNÍ ŘÁD
Platnost od 1. září 2009
Vzhledem k nutnosti jednotného přístupu v provádění klasifikace vydává ředitelka školy na základě § 69 „Hodnocení výsledků vzdělávání žáků“ zákona č. 561/04 Sb., školského zákona, ve znění pozdějších předpisů, a § 3-6 vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, tento Klasifikační řád. Jeho nedodržování bude hodnoceno jako hrubá nedbalost.
Klasifikační řád byl schválen školskou radou dne 30.08.2009.
Obsah
Úvodní ustanovení
Hodnocení a klasifikace žáků
1. Klasifikace prospěchu
2. Klasifikace chování
3. Celkové hodnocení žáka
4. Zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení
5. Postup při klasifikaci žáků
6. Individuální vzdělávací plán
7. Postup do vyššího ročníku
8. Komisionální zkouška
9. Opravné zkoušky
10. Výchovná opatření
Závěrečná ustanovení
Úvodní ustanovení
(1) Hodnocení žáka je neoddělitelnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Klasifikace je jednou z forem hodnocení a vyjadřuje se stanovenou stupnicí. Má formu klasifikace průběžné, která se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka, a formu klasifikace souhrnné, která je realizována na konci prvního a druhého pololetí.
(2) Předmětem klasifikace jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky platných učebních osnov, schopnost používat osvojené vědomosti, dovednosti a návyky a chování žáka podle požadavků školního řádu. Učitel posuzuje žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou příslušného předmětu.
Hodnocení a klasifikace žáků
1. Klasifikace prospěchu
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován podle § 4 odst. b vyhlášky č. 13/05 Sb. těmito stupni:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, případně jen s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá učebními osnovami vymezené poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí na základě podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev nebývá správný, přesný a výstižný. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev mívá zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní. Zmíněné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má zásadní nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Výše uvedené nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
Má-li žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního či druhého pololetí, může podle § 69 odst. 9 zákona č. 561/04 Sb. do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím ředitelka školy, může být požádán o přezkoušení žáka krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
Přezkoušet žáka nelze, byl-li v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen.
2. Klasifikace chování
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání se všemi učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Chování se klasifikuje těmito stupni:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák dodržuje ustanovení vnitřního řádu školy, společenské zásady, pravidla soužití a morálky. Má pozitivní vztah ke třídě a škole, přispívá k utváření dobrých podmínek pro vyučování a výchovu. Jeho chování ve škole i mimo školu je v souladu s právními a sociálními normami společnosti.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti vnitřnímu řádu školy nebo se dopouští přes důtku třídního učitele či ředitele školy závažnějších přestupků proti zásadám a pravidlům soužití, narušuje společnou činnost kolektivu nebo se dopouští hrubých poklesků chování ve škole i na akcích pořádaných školou
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou je v rozporu s právními a sociálními normami společnosti. Žák se dopustí takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova či zdraví ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu.
3. Celkové hodnocení žáka
Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování (nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech).
Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen takto:
a) prospěl s vyznamenáním
b) prospěl
c) neprospěl
Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch horší než 1.50 a jeho chování je velmi dobré.
Žák prospěl, není-li v žádném z vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.
Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.
4. Zásady průběžného hodnocení výsledků a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení
(1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel:
a) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
b) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické, grafické apod.), jejich formy a hodnocení volí učitel s přihlédnutím k charakteru vyučovaného předmětu a věku žáků, formy hodnocení musejí být pro všechny žáky ve třídě jednotné, výjimkou jsou žáci, kteří trpí některou z vývojových vad typu dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie apod., které jsou doloženy platnou zprávou z pedagogicko-psychologické poradny. Učitel uplatňuje vůči žáku při hodnocení přiměřenou náročnost a pedagogický takt,
c) při dílčím hodnocení může učitel používat také bodový nebo procentuální systém za předpokladu, že s ním jsou žáci předem seznámeni. Jakýkoliv způsob dílčího hodnocení však musí být jednoznačně převoditelný na celkovou klasifikaci uvedenou v § 3 vyhlášky MŠMT č. 13/05 Sb. Stupeň prospěchu nemusí odpovídat aritmetickému průměru dosaženého hodnocení, učitel je však povinen klasifikaci objektivně zdůvodnit,
d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými osnovami. Učitel je povinen uschovat po dobu každého klasifikačního období všechny písemné práce, testy, kontrolní prověrky znalostí atd. Učebními osnovami předepsané písemné práce se archivují.
(2) Učitel je povinen vést si soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka v tomto rozsahu:
a) vyučující jednohodinového předmětu musí vyzkoušet žáka dvakrát za pololetí, z toho jednou ústně za klasifikační období,
b) vyučující dvouhodinového předmětu musí žáka vyzkoušet dvakrát za pololetí, z toho jedno zkoušení musí být ústní,
c) vyučující tří- a vícehodinových předmětů vyzkoušejí žáka minimálně dvakrát za pololetí ústně.
(3) Všichni vyučující přihlížejí ke specifice svého předmětu. V tělesné výchově nahrazuje praktická zkouška (činnost) ústní zkoušení. V odborných předmětech se hodnotí jak teoretické znalosti, tak praktické dovednosti.
(4) Klasifikaci v denní formě studia je nutno provádět v řádných hodinách výuky (ne v kabinetech a po uzavření klasifikace), v dálkové formě studia probíhá zkouška v dohodnutých termínech mimo konzultační hodiny.
(5) Počty kontrolních písemných prací a praktických zkoušek stanoví učební osnovy a jsou pro všechny učitele závazné. Dílčí písemné práce musejí být v I. pololetí školního roku uzavřeny do prvního týdne v lednu a ve II. pololetí v učebním oboru do prvního týdne v červnu a v ostatních oborech do třetího týdne v květnu. Žák musí napsat učebními osnovami předepsanou písemnou práci (český jazyk a literatura, cizí jazyky, matematika apod.), ve výjimečných případech může učitel rozhodnout jinak, případně určit, že žák musí napsat všechny dílčí písemné práce.
(6) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústní zkoušce oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, písemných prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů – jinak se známky anulují. Všechny známky vyučující neprodleně zapíše žákovi do studijního průkazu / učňovské knížky a do klasifikačního archu.
(7) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek učitel rozvrhne rovnoměrně na celý školní rok tak, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
(8) Termín osnovami předepsané písemné zkoušky, která má trvat déle než 30 minut, termín kontrolní písemné práce nebo praktické zkoušky prokonzultuje vyučující s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení, a týden předem ho oznámí žákům. Tato zkouška může být v jednom dni pouze jedna, za týden maximálně tři. Tuto zkoušku zapíše vyučující v týdenním předstihu tužkou do třídní knihy.
5. Postup při klasifikaci žáků
(1) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. O klasifikačním stupni rozhoduje učitel, který vyučuje příslušný předmět. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
(2) Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nepodléhá žádným vlivům subjektivním ani vnějším. Učitel rovněž nese plnou odpovědnost za správnost a objektivnost klasifikace.
(3) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, kterých žák během celého klasifikačního období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období, jeho věkovým zvláštnostem i tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat pro určitou indispozici.
(4) Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné klasifikační období.
(5) Žák, který zameškal v příslušném klasifikačním období 25 % a více vyučovací doby v jednom vyučovacím předmětu, může být na žádost vyučujícího podroben dodatečné zkoušce v rozsahu látky příslušného klasifikačního období. O konání takové zkoušky rozhoduje ředitelka školy. Vyučující má právo navrhnout dodatečnou zkoušku i z jiných objektivních důvodů, jako je např. neúčast na předepsaných písemných pracích, nevypracování zadaných úkolů. Návrh na dodatečné zkoušky předkládá vyučující řediteli školy dva týdny před uzavřením klasifikačního období.
V předmětech učební praxe, odborná praxe může žák zameškat pouze 2 dny (10 nebo 12 hodin podle studijního oboru a ročníku), při vyšším počtu zameškaných hodin nelze žáka klasifikovat v řádném termínu.
Vyučující je oprávněn provést klasifikaci i při vyšší absenci.
(6) Ředitelka školy působí na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
(7) Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě (např. pravidelnými zápisy známek do studijních průkazů, učňovských knížek, klasifikačních archů apod.).
(8) Zpravidla k 20. listopadu a 20. dubnu se v pedagogické radě projednají případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování. V případě výrazného poklesu studijních výsledků je třídní učitel povinen prokazatelným způsobem vyrozumět zákonného zástupce nezletilého žáka.
(9) Výsledný klasifikační stupeň oznamuje vyučující žákům v týdnu před termínem konání klasifikační pedagogické rady. Při té příležitosti je vhodné stručně zhodnotit práci jednotlivých žáků. Oznámení klasifikace žákům bude zapsáno v třídní knize.
(10) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíši učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogového listu a počítačového programu Bakalář a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
(11) Zákonné zástupce žáka informuje TU o prospěchu a chování žáka v polovině prvního a druhého pololetí na schůzkách rodičů nebo kdykoliv o to zákonní zástupce žáka požádají.
(12) Žák zařazený do oddělení zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození či úlevách doporučených lékařem se klasifikuje s přihlédnutím ke svému zdravotnímu stavu.
(13) Pro průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu, ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 4 odst. e vyhlášky č. 13/05 Sb. a pro průběh a způsob hodnocení ve večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání podle § 4 odst. f vyhlášky č. 13/05 Sb. platí s potřebnými změnami zásady v čl. 4, 5 a 6 tohoto Klasifikačního řádu.
6. Individuální vzdělávací plán
(1) Ředitelka školy může na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka povolit individuální studijní plán.
(2) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném podle § 5 vyhlášky č. 13/05 Sb. z jiných závažných důvodů podle § 18 zákona č. 561/04 Sb. je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveném školním vzdělávacím programem.
(3) Ředitelka školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.
7. Postup do vyššího ročníku
1. Hodnocení na konci pololetí:
a) nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitelka školy podle § 69 odst. 5 zákona č. 561/04 Sb. pro jeho vyzkoušení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. V tomto případě je z látky za 1. pololetí přezkoušen ke konci 2. pololetí. Termín a rozsah zkoušky určí vyučující učitel. Výsledná známka zkoušky se započítává do známky za 2. pololetí jednou polovinou
b) nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy podle § 69 odst. 6 zákona č. 561/04 Sb. pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno do 31. srpna, nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl
3. Do vyššího ročníku postoupí podle § 69 odst. 4 zákona č. 561/04 Sb. žák:
a) který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených
školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí
b) do vyššího ročníku nepostupuje žák, který při souhrnné klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně celkového prospěchu „neprospěl“.
c) do vyššího ročníku nepostoupí žák, který byl po opravné zkoušce klasifikován z předmětu končícího v prvním pololetí stupněm nedostatečný
d) podle § 66 odst. 7 zákona č. 561/04 Sb. může ředitelka školy žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti
e) žáci střední školy mohou opakovat týž ročník pouze jednou.
8. Komisionální zkouška
(1) Komisionální zkoušku podle § 6 vyhlášky č. 13/05 Sb. koná žák v těchto případech:
a) koná-li rozdílovou zkoušku
b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení a ředitel školy vysloví souhlas
c) zjistí-li ředitelka školy, že vyučující porušil pravidla hodnocení
d) koná-li opravnou zkoušku
e) je-li přezkoušen v náhradním termínu.
(2) Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitelka školy bez zbytečného odkladu.
(3) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitelka školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má aprobaci téhož nebo příbuzného vyučovacího předmětu Členy komise jmenuje ředitelka školy. Pokud je ředitel zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad.
(4) Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
(5) O každé komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
(6) Účast jiných osob při konání komisionální zkoušky se nepovoluje.
9. Opravné zkoušky
(1) Opravné zkoušky se podle § 69 odst. 7 zákona č. 561/04 Sb. konají jako zkoušky komisionální.
(2) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná podle § 69 odst. 7 zákona č. 561/04 Sb. z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy.
(3) Opravnou zkoušku koná i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný z předmětu, který se vyučuje pouze v prvním pololetí.
(4) Termíny opravných zkoušek určí ředitelka školy tak, aby opravné zkoušky byly vykonány:
a) nejpozději do 31. srpna; žáku, který se ze závažných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 30. září,
(5) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo k jejímu konání nedostaví, podle § 69 odst. 8 zákona č. 561/04 Sb. neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
10. Výchovná opatření
(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.
(2) Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel nebo ředitelka školy. Za práci pro třídní kolektiv uděluje pochvalu třídní učitel, za úspěšnou reprezentaci školy nebo mimořádnou aktivitu žáka uděluje pochvalu ředitel školy.
(3) Podle závažnosti provinění mohou být žáku uložena některá z těchto výchovných opatření pro posílení kázně:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtka třídního učitele,
c) důtka ředitele školy,
d) podmíněné vyloučení ze studia (ředitel školy stanoví zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku),
e) vyloučení ze studia.
(4) O udělení a uložení výchovných opatření žákům uvědomí ředitelka školy resp. třídní učitel zákonného zástupce žáka písemnou formou.
(5) Jako opatření ke zlepšení docházky do školy může třídní učitel, resp. ředitel školy, udělit za neomluvenou nepřítomnost v rozsahu 3 vyučovacích hodin důtku třídního učitele, do 10 hodin důtku ředitele školy, do 20 hodin podmínečné vyloučení a nad 20 hodin vyloučení ze studia.
(6) Vzhledem k tomu, že u denního nástavbového studia není uplatněno klasifikované hodnocení chování žáka, neznámkuje se zde neomluvená nepřítomnost ve vyučování. Z toho důvodu může ředitelka školy na základě návrhu třídního učitele rozhodnout o podmíněném vyloučení žáka. V tomto případě se neomluvená absence hodnotí jako u bodu 5.
(7) Udělení závažnějšího výchovného opatření vč. snížené známky z chování a vyloučení ze studia nevyžaduje v odůvodněných případech předchozí použití výchovného opatření nižšího řádu (napomenutí, důtka).
(87) Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy.
(98) Třídní učitel uděluje napomenutí a důtku po projednání s vedením školy. Ředitelka školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě.
Závěrečná ustanovení
(1) Třídní učitel seznamuje na začátku každého školního roku žáky s Klasifikačním řádem.
(2) Všichni učitelé jsou povinni seznámit žáky na začátku každého školního roku resp. při převzetí výuky vyučovacího předmětu ve třídě v průběhu školního roku s podmínkami hodnocení a s podmínkami pro uzavírání klasifikace.
(3) V případě, že žák nesplní podmínky pro uzavírání klasifikace, rozhodne učitel o dalším postupu po konzultaci s třídním učitelem příp. vedením školy.
(4) Dodržování zásad hodnocení a klasifikace žáků se kontroluje při hospitační činnosti vedení školy.
(5) Žák, který bude vykonávat rozdílové, opravné nebo doplňkové zkoušky, opakovat závěrečnou resp. maturitní zkoušku nebo skládat závěrečnou resp. maturitní zkoušku v mimořádném termínu, je povinen uhradit před konáním zkoušky finanční náklady vynaložené na uvedené zkoušky ve výši 300,- Kč za každou zkoušku.
(6) Vydáním tohoto Klasifikačního řádu se ruší platnost Klasifikačního řádu ze školního roku z 1. září 2008.
Mgr. Jitka Sochorová v.r.
ředitelka školy
V Plzni 1. září 2009
Předchozí strana: Školní řád
Next page: Organizace školního roku